Uvodem
Je zvláštní, jak někomu přijde jídlo odporné a jaký je to nepřítel. Takto to vnímají Anorektičky a u mě to nebylo jiné. Ještě teď si vzpomínám, jak jsem skoro každou Sobotu a Neděli dostala hysterický záchvat z toho, že musím obědvat s celou rodinou a hodinu jsem vymýšlela, jak se tomu vyhnout nebo to obejít. Většinou se mi to povedlo, a když ne tak jsem snědla čtvrtku oběda a šla se vyzvracet. Ale často jídlo skončilo v koši, v záchodě nebo občas letělo z okna. Bylo mi to líto, protože byli lidé, kteří neměli co jíst a já tak s jídlem plýtvala, ale jinak to nešlo, prostě jsem to sníst nemohla. Nejhorší je, že celý den myslíte na jídlo. Ne na to, co byste si všechno dali, ale na to co jíst můžete, abyste se vlezly třeba do 150 kcal za den. To byl můj denní příjem, který se i snižoval. Třeba polykání projímadel bylo ze začátku celkem v pohodě. Začala jsem na dvou tabletách, ale tělo si rychle zvykalo, takže za měsíc jsem jich jedla až deset denně, ale ty křeče byly šílené. Sladkosti to bylo pro mě slovo, které v mém slovníku neexistovalo. Představa, že mám sníst kousek čokolády, byla pro mě neúnosná, a když jsem se k jednomu čtverečku přemluvila, tak jsem ten den nejedla už nic jiného a dlouho jsem si to vyčítala. Měla jsem určité návyky, jako třeba jíst hodně pomalu, např. pul jablka jsem jedla i pul hodiny. Pomalu jsem žvýkala a vychutnávala jsem si ho. Nejhorší na tom všem je, že svých návyků se nezbavíte nikdy, třeba oběd mi trvá sníst i hodinu. Když mám sníst mastnější jídlo, tak mě zbytek dne bolí žaludek, který si odvykla na tuk a někdy trvá roky, než si zase zcela zvykne. Ale u každého je to jiné. To vše provází i psychické problémy, jako méně cennost, schováváni se před světem, výčitky. Je to strašné nemít ráda sama sebe a nenávidět se. Holky co právě teď trpíte touto nemocí a jednou, což bych byla ráda se z toho dostanete, tak už to nikdy nebude na sto procent, vždycky tam bude něco co vás bude stahovat zpátky a u mě je to taky tak. Ani si to neuvědomíte, ale najednou na večeři nic nejíte, pak vynecháte snídani a ve finále si místo oběda dáte bílý jogurt a to se může lehce stát, pokud se nehlídáte. Bylo by tak jednoduché do toho zpátky spadnout.